I letos na podzim mi buší
Však o trochu pomaleji než se sluší
Můj metronom temporytmů
Já tuším
Si pomalu zvykám a slzy polykám...
Ty veslaři zaber a mořem utrmácenou
Na skálu najeď mou loďkou rozkymácenou
A až ztratí se blankyt z mých slaných očí
Úplně snadno dopadnu na dno...
Srdce mé proletí střepem
Srdce mé skončí skončí
Srdce mé proletí střepem
Srdce mé skončí s tepem
Srdce mé je kůň s handicapem
Pak vteřinou proteče mých tisíc roků
A i když sprintuji život mi uteče v jediném kroku
Odevzdávám se tmám
Trochu to studí...
Co stát se má, stane
Až noc splyne s ránem
Pak srdce mé proletí střepem
Srdce mé skončí...
Srdce mé proletí střepem
Srdce mé skončí skončí
Srdce mé proletí střepem
Srdce mé skončí s tepem
Srdce mé je kůň s handicapem...
